1787: první písemná zmínka o Růžovém paloučku. Josefský katastr uvádí v popisu obce Újezdec „Palouček jeho v té roli červený nazvaný docela neužitečný“
1865: pěvecký sbor Vlastimil podnikl výlet na Růžový palouček a na památku této události je mezi růžemi osazen otesaný kámen ve tvar lyry. V dalších letech se nepravidelně konala na Růžovém paloučku shromáždění
1876: v červenci uveřejňuje A. Jirásek v časopisu Pokrok článek „Růžový palouček“
1903: 8. listopadu výročí bitvy na Bílé hoře. Do zasedací místnosti okresního zastupitelstva v Litomyšli byla svolána ustavující valná hromada Spolku. Zakládajících 30 členů zvolilo výbor
1906: 26. dubna na výroční schůzi oznámena koupě Růžového paloučku od manželů Koníčkových za 8 000 K o výměře 10 měřic (1,86 ha)
1909: provedeno oplocení růží. Pan Koníček byl požádán o přemístění kříže postaveného na památku žen uhořelých v pazderně v roce 1844
1915: na tento rok se připravovalo zbudování pomníku k 500. výročí upálení Jana Husa. Světová válka utlumila činnost spolku, jednatel Dudycha tři roky na frontě
1921: vyměření silnice panem Františkem Vobořilem. S pracemi na planýrování se začalo první týden v květnu a byla dokončena do slavnosti. Kolaudace byla provedena 1922 a v následujícím roce byla osázena alejí bříz
1926: změna názvu na Spolek Růžového paloučku u Újezdce na Litomyšlsku
1934: architekt Kulišan podává návrh na parkové úpravy okolí, který se postupně realizuje
1940: panu Dudychovi se podařilo zachránit památník před likvidací za cenu odstranění desek s nápisem „živ buď národe, neumírej, vláda věcí tvých k Tobě se navrátí“ a u vchodu tabulku „Chraňte posvátné místo našich dějin“
1951: spolek zaniká rozhodnutím okresního osvětového inspektora a zařazen do Osvětové besedy Újezdec
1989: Ministerstvo kultury prohlašuje Růžový palouček u Újezdce za kulturní památku a řadí ji do národního kulturního dědictví
1990: obnovení činnosti spolku pod názvem Spolek přátel Růžového paloučku díky panu Václavu Matějkovi ze Suché Lhoty
1991: až po současnost probíhají vždy první neděli v červenci na paloučku slavnosti. Od téhož roku bylo ve spolupráci s obcí Újezdec provedeno oplocení parku, zpevnění a úprava cestiček, revitalizace parku, náhrada proschlých stromů, obnova keřů, modernizace WC a instalace desky s označením místa na pilíři vstupní brány
Na pohlednici je kromě postav návštěvníků patrný také kámen z pískovce, do něhož je vytesaná lyra. Tento kámen byl na Palouček instalován pěveckým sborem Vlastimil v roce 1853. Dnes se tento kámen nachází mezi růžemi, přičemž není jasné, zda se jedná o jeho původní místo.
Ke křížku zachycenému na pohlednici se váže pověst o požáru pazderny, ke kterému došlo v roce 1844. Během této tragédie zemřela mimo jiné i dcera pana Drábka - majitele pozemku, na němž se Palouček nacházel. Křížek sem dal umístit právě on v upomínku na tuto smutnou událost. Pan Koníček, který se na grunt číslo 30 přiženil a stal se novým majitelem Růžového paloučku, přemístil kříž v roce 1909 na místo, kde se dříve nacházela pazderna, s níž měl kříž souvislost. Na tomto místě se kříž připomínající tragédii nachází dodnes. Na pohlednici jsou také zobrazené růže, k jejichž oplocení došlo v roce 1909 - až poté, co byl pozemek roku 1906 zakoupen. Pohlednice byla pořízena zřejmě kolem roku 1909, tedy krátce předtím, než byl kříž odinstalován.
Na této pohlednici je opět zachycen křížek a také lidé s dítětem, což dokazuje, že toto místo sloužilo jako výletní a památné místo i v dřívějších dobách.
Na této pohlednici je zachycen Růžový palouček krátce po roce 1921, kdy zde byl postaven památník. Projekt výsadby navrhl v roce 1923 architekt Kulišan, přičemž jeho realizace byla postupná a stromy, které jsou na pohlednici, tedy součástí projektu nebyly. Orba probíhající před pomníkem potvrzuje, že jeho okolí bylo využíváno spíše k zemědělským než poutním účelům, jak uvádí záznam v Josefínském katastru, podle něhož se jedná o "Palouček v té roli červený nazvaný docela neužitečný." „V té roli“ znamená „v tom pozemku“ obhospodařovaném i po té, co sem byl instalován památník, čímž se stal Růžový palouček opravdu výjimečným. Dnešní příjezdní komunikace k Paloučku byla vyměřena a realizována v roce 1921. Kdo chtěl tedy toto památné místo navštívit, musel jít přes obdělávané pole a možná i trochu hledat, neboť v blízkosti nebyl žádný výrazný porost či přírodní útvar, který by přicházející na památné místo upozorňoval. Růže, jež jsou pro Palouček typické a propůjčují mu zároveň své jméno, na pohlednici nejsou vidět, neboť jsou odkvetlé.