Důležité písemné zprávy nám zanechal Václav Dostál z Újezdce č. p. 9, který byl v roce 1910 zvolen místopředsedou Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti. V osmdesátých letech devatenáctého století se vůdčí osobnosti z Újezdce a okolních vesnic dohodly na ustavení výboru pro postavení pomníku na Růžovém paloučku.
Předsedou tohoto spolku, který neměl stanovy, byl zvolen Jan Koníček z Újezdce č. p. 30, místopředsedou Tomáš Filip, řídící učitel z Morašic, a jednatelem Jan Dostál z Újezdce č. p. 29. Ve výboru dále byli V. Limberský, V. Němec, V. Čermák, V. Dostál, 1. Bartoš a V. Huryta z Újezdce, V. Cibulka a B. Beniš z Makova, Fr. Dostál z Morašic, V. Kašpar z Bučiny, J. Cejp z Tisové, V. Siegl z Cerekvice, J. Říha a 1. Voženílek z Hrušové, J. Kubát a J. Beneš ze Sloupnice. Většina členů toho spolku byli prostí rolníci, kteří nezištně usilovali o povznesení tohoto posvátného místa. Řada z nich stála o dvacet let později u zrodu Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti.
Pro zvýšení zájmu o Růžový palouček a získání prostředků na zamýšlený památník uspořádal výbor v roce 1881 tak zvaný výlet na Růžový palouček. Slavnost byla uspořádána v blízkém Koníčkově háji. Ze zprávy B. Beniše a V. Dostála vyplývá, že to byla na Litomyšlsku událost prvního řádu. Návštěva byla obrovská z blízkého i vzdáleného okolí, k čemuž přispělo i pěkné počasí. Za dohledu četníků a vládního komisaře řečnil učitel Filip a učitel Klika. Zisk činil 97,4 zlatých.
V roce 1883 se uskutečnil další výlet, tentokrát do Čečetkova háje. Pro špatné počasí byl málo navštívený a skončil ztrátou 50 zlatých. Ještě v roce 1884 připravil výbor další úspěšný výlet opět do Čečetkova háje. Přijelo mnoho hasičských sborů zblízka i z dáli, velká byla i účast ostatních návštěvníků. Bernard Beniš v kronice obce Újezdec píše:
"I. a lII. výlet předčily počtem návštěvniků všechny pozdější výlety, schůze i tábory pořádané až do doby odhalení pomníku na Růžovém paloučku a trvale rozvířily myšlenku na jeho vybudování".
Patrně stejné osobnosti se zasloužily o další shromáždění konané v neděli 17. července 1892. Ověnčené vozy s vlajícími prapory přivezly mládež v krojích spolu s dalším množstvím návštěvníků. V lese, kde vyhrávala sokolská kapela, bylo i občerstvení. O další činnosti tohoto výboru pro postavení pomníku nemáme jiné zprávy.