Dudycha2Profesor Bedřich Dudycha se narodil roku 1880 v Boru u Proseče. V mladých letech učiteloval na venkovských školách v okolí Litomyšle, ale rozhodující část svého profesního života prožil v litomyšlské řemeslnické škole, kde působil od roku 1907/08 až do konce školního roku 1940/41. Zde vyučoval češtinu, nauku o živnostenských zákonech, dějepis, zeměpis, krasopis a německý jazyk.

Bohatá byla i Dudychova mimoškolní činnost. Několik desetiletí stál v popředí kulturního života litomyšlského kraje. Byl jednatelem i duší spolku Růžový palouček, založeného v roce 1906. Byl také hlavním organizátorem památné oslavy na Růžovém paloučku spojené se slavnostním odhalením pomníku 19. května 1921. Dudycha stál také v popředí všech jednání, která vedla roku 1921 k odha

lení pomníku J. A. Komenského v Litomyšli. Dlouhodobě pracovalve Vzdělávacím sboru pro okres litomyšlský, přednášel na schůzích všech místních společenstev, často i na venkově. Spolupracoval s mnoha živnostenskými organizacemi, horlivě pracoval v tělovýchově, 22 let působil ve správě spořitelny města Litomyšle, dlouhou dobu jako člen ředitelství Svazu spořitelen a člen správní rady Ústředny českých spořitelen atd. Při penzionování obdržel čestný titul ředitele školy. Zaslouženého odpočinku si ale dlouho neužil, 14. listopadu 1941 byl na cestě nedaleko Nových Hradů raněn mrtvicí a náhled zemřel.

Zvaný exulantský Veleslavín, autor, vydavatel a distributor nekatolické, tehdy zakázané literatury. Pro svobodu víry a přesvědčení emigroval do Žitavy, kde tiskl malý, úzký formát knih, zvaný „Klejchovy špalíčky“, aby je bylo možné ukrýt pod oděv nebo na trakař mezi dřeva. Knihy tajně roznášel po Čechách, Moravě a na Slovensku, kde při jedné z cest zemřel. (Zdroj)

Více podrobností o jeho životě a vztahu k Růžovému paloučku naleznete v těchto dokumentech:

Václav Klejch Lažanský

Po stopách Václava Klejcha

Klejch_1.jpg

Klejch_2.jpg

Klejch_3.jpg

Klejch_4.jpg

MetelakAlois Metelák se narodil roku 1897 v Martinicích na Českomoravské vysočině, v pohorské vesničce mezi Skutčí a Poličkou. V letech 1911-1913 navštěvoval měšťanskou školu v Poličce. Poté nastoupil ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze všeobecný směr figurálního a ornamentálního kreslení, s cílem věnovat se malířství a grafice. Jeho profesory zde byli Emanuel Dítě, Arnošt Hofbauer a František Kysela. V letech 1918-1920 studoval tamtéž ve speciální škole dekorativní architekturu u Josipa Plečnika, původem Slovince, kterýž byl označován za jednoho z nejtalentovanějších architektů dvacátého století. V pozdějších letech působil jako profesor na Zemské odborné škole pro zpracování dřeva a kovů v Litomyšli či Zemské průmyslové škole v Mladé Boleslavi, kde se orientoval především na návrhy interiérů.

V letech 1924-1948 působil jako ředitel státní odborné školy sklářské v Železném Brodě, kam přišel na doporučení profesorů architekta P. Janáka a F. Kysely. „Jeho mnohostranné nadání a vypěstovaný smysl pro specifičnost rozličných materiálů mu usnadnily přerod architekta a kreslíře-grafika ve sklářského výtvarníka“ (Adlerová, 1963). V Železném Brodě organizoval od roku 1925 do roku 1947 osmnáct výstav, na nichž také sám vystavoval. V letech 1948-1952 byl profesorem Střední průmyslové školy klenotnické v Turnově. Zemřel 4. listopadu 1980.