Uprostřed polí na katastru obce Újezdec se nachází legendami opředené místo spojované s těžkými osudy našeho národa v dobách minulých. Je to Růžový palouček, památník českým bratřím - kulturní památka, pietní místo.
Cestujeme-li po silnici z Litomyšle na Nové Hrady a Skuteč, odbočíme v Morašicích na Újezdec. Asi 200 m před touto obcí nás březová alej lemující silnici přivede k parku, v němž se nalézá pověstmi opředený Růžový palouček.

Vlastní Růžový palouček je plocha o výměře asi 350 m2, porostlá zvláštním druhem růží - Rosa gallica - růže francouzská, také růže stepní nebo paloučská. Tento druh růží se u nás jinde nevyskytuje. Je neobvyklý tím, že připomíná spíše bylinu než dřevinu, nemá trny, pouze ostré chloupky na stoncích. Kořen je kolmý, několik metrů dlouhý. Husté a nahodilé zapojení divoce rostoucích rostlin neumožňuje jejich okopávání, pouze je z nich na jaře odstraňována stařina. Růže kvetou od konce května do počátku července, každý jedinec však kvete velmi krátce - jeden až tři dny. Barva květu je červená až karmínová. Podle jedné z legend vyrostly ze slzí českých bratří, kteří se zde loučili před nuceným odchodem do emigrace.

Výroční valná hromada se konala dne 25. dubna 1926 v hostinci p. Říhy v Hrušové, přítomno bylo 26 členů. Účetní zpráva vykazuje příjem za minulý rok ve výši 34.545 K a vydání 34.150 K, dluh v záložně v Bučině činí 24.000 K. Na této schůzi abdikoval dosavadní předseda Václav Sedláček, který řídil činnost spolku dvacet tři roky. Zásluhou jeho obětavé a nezištné práce byla tato památka zachována veřejnosti, byl vybudován památník a zřízeny parkové úpravy celého areálu.

Nové volby pozměnily výbor. Předsedou se stal Rudolf Koníček z Újezdce, místopředsedou Ladislav Kašpar z Bučiny, jednatelem zůstal Bedřich Dudycha z Litomyšle. Pokladníky byli zvolení Josef Pantůček z Litomyšle a Václav Kozel z Bučiny, správcem Josef Andrle z Újezdce. Dalšími členy výboru byli zvoleni zástupci dvaceti okolních vesnic a měst. Ve spolku byly ustaveny odbory pořadatelský, hospodářský, finanční a ubytovací.

Valná hromada schválila změnu názvu spolku, protože dosavadní název Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti již nevyjadřoval své poslání. Nové jméno spolku zní Spolek Růžového paloučku u Újezdce na Litomyšlsku. Nové stanovy byly přijaty na valné hromadě dne 25. března 1934.

Důležité písemné zprávy nám zanechal Václav Dostál z Újezdce č. p. 9, který byl v roce 1910 zvolen místopředsedou Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti. V osmdesátých letech devatenáctého století se vůdčí osobnosti z Újezdce a okolních vesnic dohodly na ustavení výboru pro postavení pomníku na Růžovém paloučku.

Předsedou tohoto spolku, který neměl stanovy, byl zvolen Jan Koníček z Újezdce č. p. 30, místopředsedou Tomáš Filip, řídící učitel z Morašic, a jednatelem Jan Dostál z Újezdce č. p. 29. Ve výboru dále byli V. Limberský, V. Němec, V. Čermák, V. Dostál, 1. Bartoš a V. Huryta z Újezdce, V. Cibulka a B. Beniš z Makova, Fr. Dostál z Morašic, V. Kašpar z Bučiny, J. Cejp z Tisové, V. Siegl z Cerekvice, J. Říha a 1. Voženílek z Hrušové, J. Kubát a J. Beneš ze Sloupnice. Většina členů toho spolku byli prostí rolníci, kteří nezištně usilovali o povznesení tohoto posvátného místa. Řada z nich stála o dvacet let později u zrodu Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti.

Brzy po válce začal spolek pracovat s novým elánem. Úsilí bylo upřeno především ke zbudování památníku, úpravě celého areálu a stavbě silnice od Újezdce k Růžovému paloučku a dále ke Třem Kocourům.
V soutěži na památník byl na doporučení architekta pražského hradu Josipa Plečnika vybrán návrh Aloise Meteláka. Ředitelství řemeslnické školy z Litomyšle se uvolilo navržený projekt vyhotovit. Legionářská obec poskytla na pomník měď dovezenou ze Sibiře. Původní záměr umístit památník uprostřed růžiček Antonín Tomíček zvrátil; rovněž navrhl zvýšení památníku a jeho oplocení. V této podobě byl pomník učiteli a žáky Řemeslnické školy v Litomyšli vytvořen.


Spisovatel Alois Jirásek sestavil texty na památník, jména osobností jednoty bratrské předložil profesor František Páta.

Výborová schůze za předsednictví Václava Sedláčka, jednatele Dudychy a ostatních předválečných členů výboru se konala dne 26. ledna 1921. Přítomen byl rovněž sekretář zemského správního výboru JUDr. J. Krejčí, architekt Alois Metelák a ředitel řemeslnické školy ing. Karel Preis. Celkový projekt byl odsouhlasen a projednán byl pořad slavnosti k odhalení památníku. Datum konání slavnosti bylo určeno na 19. června 1921, symbolicky k 300. výročí popravy dvaceti sedmi českých pánů na Staroměstském náměstí.