Vážené dámy, vážení pánové, sestry, bratři,

když kdykoliv v minulosti opouštěli naši předci nedobrovolně svoji zemi, byla to vždy tragédie. Tragédie osobní a tragédie společenská. Navíc se mnohdy jednalo o velikány, kteří citelně chyběli a chybí i dnes. Možná právě proto naši legionáři před sto lety darovali českým vlastencům měděné pláty ke zhotovení památníku osobností, jež byly nuceny opustit rodnou zemi v dávných časech. A je úplně jedno, zda loučení exulantů na Růžovém paloučku je pouze romantickou legendou či má reálný základ. Legionáři si bytostně uvědomovali, co je to vlast, neboť mnozí z nich pobývali v zahraničí již od roku 1914 také nedobrovolně. Přitom na svoji zemi stokrát, či tisíckrát pomysleli, když bojovali s nepřítelem.

Již při položení základního kamene památníku 25. května 1921 se osobně zúčastnil a pronesl svůj projev pobočník generála Milana Rastislava Štefánika bratr Viliam Písecký, který se slavnosti na Růžovém paloučku účastnil i v roce 1923. V roce 1927 na Růžovém paloučku Jednota československé obce legionářské Litomyšl spolupořádala slavnost k desátému výročí bitvy u Zborova. V roce 1929 zde pronesl slavnostní projev československý legionář, voják a spisovatel brigádní generál Rudolf Medek, rodák z Hradce Králové, který se mimo jiné zúčastnil také bitvy u Zborova a doprovázel Tomáše Garrigue Masaryka při pobytu v Rusku.

Československá obec legionářská slaví letos sté výročí od svého založení a je spolkem velmi životaschopným. Rád bych připomněl projekty Legie 100, Legie Vlak či projekt Péče o válečné veterány. Dovolte mi, abych připomenul i projekt, kterému se osobně věnuji od roku 2014. Jedná se o projekt Zámeček Pardubičky, Larischova vila. Zde se odehrál, kromě poprav 194 osobností spojených s odbojem v roce 1942, i další díl vynuceného odchodu z vlasti. O to bolestivějšího, že se týkal dětí a měl ty nejtragičtější důsledky. Hovořím o odebrání dětí matkám z Ležáků před popravou 24. června 1942 a jejich odvlečení do nacistického vyhlazovacího tábora v Chełmnu. Z třinácti dětí přežila tuto anabázi pouze dvě děvčata. Československá obec legionářská se rozhodla, že Zámeček v Pardubičkách, dnes již národní kulturní památku, zrekonstruuje a vytvoří zde mimo jiné i památník dětem z Ležáků. V tomto úsilí nám významně pomáhá Pardubický kraj, Statutární město Pardubice a ministerstvo kultury.

Vážení účastníci slavnosti, závěrem chci poděkovat předsedovi a členům Spolku přátel Růžového paloučku za pozvání na dnešní slavnost a vyslovit jim obrovské uznání a obdiv za péči, kterou tomuto místu věnují.

 

br. Ing. František Bobek, předseda Jednoty Československé obce legionářské Chrudim