Důležité písemné zprávy nám zanechal Václav Dostál z Újezdce č. p. 9, který byl v roce 1910 zvolen místopředsedou Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti. V osmdesátých letech devatenáctého století se vůdčí osobnosti z Újezdce a okolních vesnic dohodly na ustavení výboru pro postavení pomníku na Růžovém paloučku.

Předsedou tohoto spolku, který neměl stanovy, byl zvolen Jan Koníček z Újezdce č. p. 30, místopředsedou Tomáš Filip, řídící učitel z Morašic, a jednatelem Jan Dostál z Újezdce č. p. 29. Ve výboru dále byli V. Limberský, V. Němec, V. Čermák, V. Dostál, 1. Bartoš a V. Huryta z Újezdce, V. Cibulka a B. Beniš z Makova, Fr. Dostál z Morašic, V. Kašpar z Bučiny, J. Cejp z Tisové, V. Siegl z Cerekvice, J. Říha a 1. Voženílek z Hrušové, J. Kubát a J. Beneš ze Sloupnice. Většina členů toho spolku byli prostí rolníci, kteří nezištně usilovali o povznesení tohoto posvátného místa. Řada z nich stála o dvacet let později u zrodu Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti.

Uprostřed polí na katastru obce Újezdec se nachází legendami opředené místo spojované s těžkými osudy našeho národa v dobách minulých. Je to Růžový palouček, památník českým bratřím - kulturní památka, pietní místo.
Cestujeme-li po silnici z Litomyšle na Nové Hrady a Skuteč, odbočíme v Morašicích na Újezdec. Asi 200 m před touto obcí nás březová alej lemující silnici přivede k parku, v němž se nalézá pověstmi opředený Růžový palouček.

Vlastní Růžový palouček je plocha o výměře asi 350 m², porostlá zvláštním druhem růží - Rosa gallica - růže francouzská, také růže stepní nebo paloučská. Tento druh růží se u nás jinde nevyskytuje. Je neobvyklý tím, že připomíná spíše bylinu než dřevinu, nemá trny, pouze ostré chloupky na stoncích. Kořen je kolmý, několik metrů dlouhý. Husté a nahodilé zapojení divoce rostoucích rostlin neumožňuje jejich okopávání, pouze je z nich na jaře odstraňována stařina. Růže kvetou od konce května do počátku července, každý jedinec však kvete velmi krátce - jeden až tři dny. Barva květu je červená až karmínová. Podle jedné z legend vyrostly ze slzí českých bratří, kteří se zde loučili před nuceným odchodem do emigrace.

Rok 1921
25. května 1921
- položení základního kamene památníku - přítomno asi 2. 000 lidí
projev
- Wiliam Písecký ze Slovenska, bývalý pobočník M. R. Štefánika
- František Fiala, řídící učitel z Cerekvice
19. června 1921
- slavnost k odhalení památníku - účast 70.000 návštěvníků
projev - dr. Ladislav Procházka, ministr zdravotnictví jménem prezidenta a vlády
- Emanuel Stanislav Sokol, Zemský správní výbor
- Alois Jirásek, spisovatel
- Bedřich Dudycha, jednatel spolku
kulturní vystoupení - Vlastimil, pěvecký sbor z Litomyšle
celkem vybráno 28.000 K 

Rok 1922
27. srpna 1922 - slavnost - dvě řečniště
projev - biskup Církve československé a farář Křepka
- prof. Moravec - nepřijel Vojta Beneš, bratr pozdějšího presidenta

Rok 1923
6. července 1923 - slavnost
projev - V. Písecký, ředitel učitelského ústavu v Modré na Slovensku
- A.Kolář, profesor z Vysokého Mýta
kulturní vystoupení - Vlastimil, pěvecký soubor z Litomyšle

Rok 1924
slavnost se nekonala proto, aby se nepoškodila nová výsadba

Rok 1925
nejasné záznamy -
slavnost navrhovaná 13. nebo 20. června - možná v lese

Výroční valná hromada se konala dne 25. dubna 1926 v hostinci p. Říhy v Hrušové, přítomno bylo 26 členů. Účetní zpráva vykazuje příjem za minulý rok ve výši 34.545 K a vydání 34.150 K, dluh v záložně v Bučině činí 24.000 K. Na této schůzi abdikoval dosavadní předseda Václav Sedláček, který řídil činnost spolku dvacet tři roky. Zásluhou jeho obětavé a nezištné práce byla tato památka zachována veřejnosti, byl vybudován památník a zřízeny parkové úpravy celého areálu.

Nové volby pozměnily výbor. Předsedou se stal Rudolf Koníček z Újezdce, místopředsedou Ladislav Kašpar z Bučiny, jednatelem zůstal Bedřich Dudycha z Litomyšle. Pokladníky byli zvolení Josef Pantůček z Litomyšle a Václav Kozel z Bučiny, správcem Josef Andrle z Újezdce. Dalšími členy výboru byli zvoleni zástupci dvaceti okolních vesnic a měst. Ve spolku byly ustaveny odbory pořadatelský, hospodářský, finanční a ubytovací.

Valná hromada schválila změnu názvu spolku, protože dosavadní název Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti již nevyjadřoval své poslání. Nové jméno spolku zní Spolek Růžového paloučku u Újezdce na Litomyšlsku. Nové stanovy byly přijaty na valné hromadě dne 25. března 1934.